One night

5. února 2013 v 9:36 | Jura
Čím více v rukách žmoulám vypsanou fiXu, tím více prohrávám v kartách … Není to tak dlouho co jsme s Kájou a Mártym seděli ve zkušebně do půl jedné ráno. Skrz neprostupný dým z cigaret nenápadně prostupovalo světlo. Tommy šel do kina na Tarantina, kterej je tak trochu mimo, Váša byl jako obvykle nezvěstnej a Kanec ten den hrál v první pětce kladenských Rytířů s Jardou Jágrem na Kladně. Ty jo … vždycky jsem chtěl mít v kapele hokejistu … stejně jako má Vypsaná fiXa Mejlu, nebo zakázanÝovoce Yarise.

Hokej prostě frčí a frčet bude. Někdy v roce 2003 jsme s Mártym byli na přípravném zápasu před extraligou na Spartě. Říkalo se tomu tenkrát snad Tip Sport cup, ale jistej si nejsem. Zapomněli jsme přestoupit na Muzeu a museli jsme se vracet. Ten den Sparta hrála proti Liberci.

Liberec je pěkný město. Bydlí tam Gon, dopravní infrastruktura pro pražáka k nepochopení. Tak tři roky na zad (2010) tam hrála brandýská kapela Porno Bazookas. V takové krásné špeluňce u vysokoškolských kolejí. Výhodu to mělo v tom, že hned za dveřmi byla čína fast food. Ani nevím kolik jsem tam snědl těch hamburgerů a vypil pěkně nechutných nealkoholických pifčáků. Nevýhodu to mělo v tom, že hned vedle byla diskotéka a po koncertě tahat kamarády Máňu a Karla (brandýs group), kteří se mi míjeli ve dveřích na tuhle diskotéku, když jsem jednoho vytáhnul a druhý se mi tam vracel byl nadlidský výkon, ale nakonec se podařilo. Důležité je, že všichni bavili, ale nikdo nepomohl … jo jo. Cestou zpátky jsem jel za Honzíkem Škarnitzlem. Vyhlídková jízda centrem Liberce, hlavně pěší zónou byla vcelku příjemná, ale ten pohled městských strážníků už ne. Cestou domů si na pumpě kluci koupili piváky do auta a ze zadního plata a složených zadních sedaček si udělali v autě bar. A Máňa snědl tlačenku … Ty jo, ani nevím kde jsem ten večer zaparkoval auto. Ono totiž nebylo moje. Jo a hlavně mají v Liberci rádio RCL 101.4 FM a Babylon!

Z Babylonu si Kája přivezl slušné podlitiny na svých zádech, kde tobogány připomínají dálnici D1. Ale o tom snad někdy příště. Rozvedl bych další myšlenku a těžko bych se vracel zpátky.

Na Spartě prázdno. A jediní dva s Mártym stojíme v kotli a každý drží jeden konec sparťanské šály. Vždy když začala, nebo končila přestávka, tak se stálo u východu a plácali jsme do hokejistů. Někdo nastavil rukavice … a ten kdo ji nenastavil, tak dostal pochvalný plácnutí po výstroji. A jakmile se začalo hrát, tak jsme opět stáli v kotli. Náhle nastal zvrat v utkání, kdy za brankou na naší straně se strhla rvačka. Holýma rukama jsme třískali do plexiskla a řvali. Když si to tak zpětně promítám, zas taková rvačka to nebyla … ani nevím jak ten zápas tehdy dopadl. Výsledek v tu chvíli nebyl důležitý. Důležité bylo, že celý kotel byl na šedesát minut čistého času jenom náš, že v bráně stál Petr Bříza, a že hokejisti nejsou fotbalisti!

V tuhle noc … co sedíme ve zkušebně … celé město už spí. Mezi dýmem z cigaret zní Angie od Rolling Stones, Tři Sestry, Mňága, rock´n´rollové vypalovačky z Šakalích let, Andy Kaufman (Man on the moon) od R.E.M. Tato noc byla velmi divná … neměla své jméno a všechno se točilo kolem Boneyho Johnsona, který listoval v seznamu vzpomínek.

A nakonec věta, která mě za posledních pár dnů velice pobavila. Nevyslovil ji nikdo z kapely a berte ji všichni s určitým nadhledem: "Festivaly, na kterých nehrajete mě nezajímají."

Tak příště ... Jura

P.S. Tímto bych chtěl neoficálně přivítat v kapele Kance, který dostal na starost akustickou kytaru. Uvidíme co z toho všeho vyleze a jak to bude padat! :) Ale vítat člověka, který nikdy neodešel je trochu blbost ... :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama